Nevěřte návodům, aneb výměna přední žárovky

Je sobota dopoledne, docela hezky, takže se odhodlám k pravidelnému rituálu – jdu ven postarat se o auto. Tentokrát to nemůže skončit tak, že budu chvíli uvažovat o tom, kam umístím anténu pro GPS a kam držák na PDA, ale musím vyměnit pravou přední žárovku pro normální světla (v manuálu tlumené, jak je definuje současný a budoucí zákon o provozu na pozemních komunikacích nevím a ani to v té záplavě paragrafů hledat nebudu).

Mám Renault Mégane II (www.rostman.cz/megane) a určení pravého předního světla se pro pozdější příběh ukáže rozhodně jako důležité. Nejdříve ale musím koupit žárovku, náhradní už nemám. Kousek mám Autoavant (http://www.autoavant.cz/), kde mají v sobotu otevřeno až do 14 hodin, což u Renaultu rozhodně není běžné.

Tento podnik vypadá jako vzpomínka na socialistickou Mototechnu, ale jsem s ním spokojený – udělali mi vždy vše co jsem potřeboval, nikdy jsem neměl důvod jet do jiného servisu kvůli nespokojenosti s jejich službami a objednací i čekací doby jsou ve srovnání s jinými servisy Renaultu v Praze velmi dobré.

Nicméně teď se mi pokusili prodat celou žárovkovou sadu. Nevím, jestli absolvovali školení u McDonnalda, ale zatímco k BigMacu je logické nabízet i nápoj nebo salát, zákazník co chce nějakou konkrétní žárovku asi chce jen ji a ne celou sadu.

Návod nepomůže už na začátku
Z návodu se dozvíte, že přístupový otvor při výměně žárovek je v podbězích. Majitelé starších aut nebo jiných značek to značně překvapí, ale Mégane mám už třetím rokem a na francouzskou logiku jsem si zvyknul. V manuálu je také poznámka: Avšak vzhledem k omezenému přístupu vám doporučujeme, abyste si nechali výměnu žárovek provést u svého zástupce RENAULTU. Pokud by vás zajímalo, kolik taková výměna stojí, tak hodinové sazby u Renaultu se pohybují nad 700 Kč, žárovka vyjde na přibližně 200 a dobrý technik se tím aspoň půlhodinku zabývat bude.

Jednou už jsem to absolvoval, takže teď jsem se rozhodl vyměnit si žárovku sám. Poprvé jsem to taky zkusil, ale i když jsem maximálně vytočil kolo, nedokázal jsem se rozumně dostat do prostoru za světly. Ruku tam totiž musíte strčit skoro celou a pak poslepu sundat kryt, oddělat pružinu, která drží úchyt, vytáhnout žárovku, vyndat ji, nejlépe s pomocí šroubováku, dát novou žárovku a vše umístit na své místo. Tento pokus vás spolehlivě přivede do servisu.

Jenže později, když jsem měnil kola, jsem si všimnul, že jeli předek zvednutý, do podběhu se dostane poměrně pohodlně. A když podle ilustrace v manuálu vytočíte kolo, dostanu tam dobře ruku i já. Použití heveru by ale v manuálu mělo být doporučeno! Technik v servisu mi říkal, že na výměnu žárovek mají speciální školení. Po dnešku mám pocit, že alespoň to pro pravé světlo bych jim už dokázal vymyslet taky.

Návod vlastně nepomůže vůbec…
Dnes jsem tedy zvednul heverem předek. Po sundání krytky jsem zasunul ruku do útrob Mégane. Než ji tam celou dát (tak hladce to zase nejde), máte čas přemýšlet o tom, jakým způsobem by se asi zlomila, kdyby auto z heveru spadlo a vy tam tu ruku pořád měli. Po pár sekundách vás to ale přejde, uvědomíte si, že byste bolestí omdleli tak rychle, že to je vlastně jedno :-) V servisech je auto při výměně zvednuté na plošině, takže je to bezpečné. Technik se mi poprvé snažil tvrdit, že sundávají i kolo. To podle mě není nutné, i když je to asi pohodlnější.

Když jsem ruku dostal tam, kam jsem potřeboval (otevřete si kryt motoru, můžete se škvírami dívat, kde máte ruku), sundal jsem krytku a dle návodu se pokoušel uvolnit pružinu. Po pár minutách jsem byl rozhodnutý se vzdát a potupně odjet s lehce uvolněnou žárovkou do servisu, když jsem se rozhodl, že si odpočinu, vyndám ruku a zkusím to znovu.

Heuréka!
Hlavu jsem strčil do motorového prostoru, abych se pořádně podíval, jak pružina drží a nevěřím svým očím – když uvolním trubku pro vodu do ostřikovače z držáku, přetáhnu pár hadiček na jiné místo, tak se uvolní dost prostoru pro přístup oběma rukama ze shora. Z levé ruky tam sice strčíte jen prsty, zatímco pravou po zápěstí, ale pro pohodlné sundání pružiny to stačí, stejně jako pro vyndání žárovky. Proč tohle sakra není v návodu?

Teď už jsem žárovku vyměnil (držela ale pevně, musel jsem použít šroubovák), správně umístil pružinu, vrátil krytku a vyzkoušel, že všechno funguje. Nedokážu si představit, že bych to vše dokázal původním otvorem. Na to je asi potřeba opravdu školení a trénink a spousta božské trpělivosti (touto vlastností údajně nedisponuji).

Takže už zbývá jen všechno pečlivě nafotit, abych mohl dát návod na své stránky věnované Renaultu Mégane (www.rostman.cz/megane). Skvělý pocit z toho, jak jsem vyzrál na manuál mi trošku zkazil pohled na levé světlo (tam je zezadu baterie, takže se tam tak pohodlně jako k pravému nedostanu). Ale uvidím, až to budu muset řešit. Jsem teď zase o něco chytřejší. A povzdech k Renaultu nakonec – proč je hever umístěný tak, aby se muselo vyndat i rezervní kolo? Asi příští příspěvek věnuji soupisu toho, čemu říkám francouzská logika…

Bohužel jsem musel jet na letiště…

Aby snad nedošlo k omylu, mám na mysli pražské letiště Ruzyně. Mám letiště velmi rád, občas se jezdím dívat na přistávající letadla, fascinuje mně, jak letiště fungují, ale kdykoliv mám jet autem na Ruzyni, začnu se přesvědčovat, že tentokrát to snad nebude tak hrozné.

Začíná to už příjezdem. Většinu řidičů zajímá, kde může zaparkovat když a) pro někoho jede b) někoho veze c) někam letí. Jenže první opravdu důležitou informací, kterou se dozví, je omezení rychlosti na 40 km/h. Důležitou proto, že na ni upozorňují příslušníci PČR s bločkem v ruce i při horším počasí, což je na našich silnicích výjimka. I když možná by tam mohla být rovnou dvacítka. Ve vyšší rychlosti se totiž hodně špatně dešifruje, kde máte zaparkovat.

Letiště Ruzyně navštívím přibližně pětkrát do roka. Myslel jsem si, že už ho docela znám, ale stále mně dokáže překvapit. Třeba tím, že na cestovních itinerářích jsou jiná označení terminálů než na dopravních značeních (let ČSA). Obvykle parkuji systémem „pražský taxikář“ (postavím auto nejblíže vchodu/východu bez ohledu na značky, na přihlížejícího policistu se usměju a pokrčím rameny a vběhnu dovnitř).

Teď jsem se ale rozhodl, že zaparkuju legálně. Po chvilce zírání na první informační tabule, přímo v areálu (dámy a pánové z ČSL, zaleťte se někdy podívat jinam, třeba na libovolné zemské letiště v Německu, jak se dělá dopravní navigace), jsem zaparkoval. Při odjezdu jsem pochopil, proč zde nejsou viditelné informace o cenách parkování; naštěstí jsem byl na letišti služebně. Za bezplatných deset minut stihnete opravdu jen vyložit kufry.

Výjezd z parkoviště u starého terminálu, okořeněný dvěma prahy, asi předpokládá, že člověk, který uvidí ceník (100 Kč za započatou půlhodinu u kratších stání) se rozhodne závory projet bez placení. Možná je to tam jen kvůli tomu, abyste nenajeli moc rychle na výjezdovou komunikaci. V areálu stále platí 40 km/h, ale přestože na výjezdu je větší šance trefit chodce nebo jiné auto než na příjezdu, nikdo to nekontroluje.

Blíží se víkend, asi vezmu auto a pojedu natrénovat jízdu na veřejných komunikacích na letišti. A mezitím budu doufat, že třeba magistrát zatlačí na ČSL, aby z vybraných peněz za téměř cokoliv, co na letišti uděláte, předělali nájezd na R7. Jestli by někde měla stát PČR a kontrolovat rychlost a nahrazovat naprosto nedostatečné dopravní značení (varování rychlých z R7, že mohou trefit autobus od letiště, i pomalých napojujících se, že je může smést kamion), tak by to mělo být právě u tohoto nájezdu.

Přitom vytvoření přípojného pruhu (o prodloužení nemůže být řeč, ten fakticky neexistuje) by zvýšilo bezpečnost v místě a pomohlo všem. Za chvíli se stejně R7 mění v tříproudý nedokončený vnější pražský okruh a přidání dalšího pruhu by zvýšilo bezpečnost. Mimochodem, co na R7 pořád ještě dělá ten přechod???

Jak těžké je napsat první příspěvek na blog?

Teoreticky by to neměl být problém. Za posledních deset let jsem napsal obrovské množství textu a spoustu článků. Do uzávěrky často nezbývalo moc času a text se musel tvářit, že jsem na něm pracoval hodně dlouho. Přesto v tuto chvíli nevím, o čem napsat první příspěvek na tento blog. Vždycky jsem strašně rád psal přímo z hlavy, improvizoval jsem. To ale musíte vědět, o čem píšete, jinak to dopadne špatně. Ale zkusím to.

Proč jsem si založil blog?

• Téměř deset let jsem se živil psaním. I když dnes napíšu větší množství textu než když jsem pracoval jako redaktor, psaním se neživím. Ale jsem zvyklý na to, že celý den něco píšu. Na vlastní blog si můžu psát co chci a v libovolném množství.
• O blogování jsem toho spoustu četl, znám spoustu lidí, co blogují a blogy jsou součástí mojí práce. Četl jsem i dost o tom, jak dlouho vydrží lidé blogovat a viděl jsem několik dobrých blogů, které skončily. Ale také ty, které se znovu probudily – já ty lidi chápu, kdo jednou psal dva články denně neumí přestat. Přesto nebo možná právě proto to chci zkusit.
• Chci si vyzkoušet, co všechno se dá s blogem dělat.

Proč jsem si vybral Blogspot?

• Nedělal jsem si analýzu blogovacích systémů, podíval jsem se na ty, které znám, protože jsou na nich blogy, které čtu: Bloguje.cz, Lidé.cz (Seznam), Blogspot.com (Google), MSN Spaces (Microsoft).
• S Bloguje.cz mám v posledních týdnech problémy – často se k požadovaným příspěvkům nedostanu. Těžko říct, jestli je přetížený server nebo je chyba jinde, ale tento jinak hezký systém jsem z toho důvodu vyřadil.
• Lidé.cz možná vyzkouším. Na Seznamu mám několik mailových účtů a jsem zvědavý, jak návštěvnosti blogu pomůže přítomnost na Lidé.cz. Mému osobnímu webu (www.rostman.cz) dobrá pozice v Seznamu podle statistik pomáhá velmi výrazně.
• Blogger.com nebo MSN Spaces? Můj nick je na MSN Spaces volný, to je bod jedna. PR agentura, ve které pracuji, má největšího klienta Microsoft. Shodou okolností je to klient, na kterém pracuji. Takže vyzkouším, co nabízí Microsoft, ať se o tom můžu fundovaně bavit. Za pár let bude MSN populární i u nás.
• Pár dnů jsem měl blog na MSN Spaces a zjistil jsem, že do články se dají komentovat jen pokud zde máte účet. Blogspot umožňuje anonymní příspěvky. Chvíli budu mít blogy na obou systémech a budu porovnávat. Po čase si zřejmě nechám český blog zde (v ČR tolik lidí Passport účet nemá) a na MSN Spaces spustím anglický blog.

O čem budu psát?

• O práci nemůžu a ani nechci, musel bych se příliš často příliš omezovat. A jak už jsem naznačil, o pracovních věcech toho napíšu přes den docela dost.
• Rád řídím, rád se u toho rozčiluji a rád do toho kecám ostatním řidičům. To je spousta příležitostí k psaní…
• Hokej a fotbal – o obojím se dá napsat spousta věcí a kolega mě příspěvkem na svém blogu vlastně vyprovokoval k tomu, že si blog zakládám taky, abych mu mohl odpovědět…
• V tuto chvíli nechci psát o ničem jiném, zejména ne o IT a telekomunikacích, ale do budoucna to nebudu vylučovat. Zatím své potřeby v těchto oblastech realizuji jinak – v práci…